Legenda indiánů Guaraní praví, že vodopády vznikly když strašný lesní bůh, rozhněvaný válečníkem prchajícím s dívkou v kánoi, rozbil říční dno. Dívka se zřítila dolů a proměnila se ve skálu, válečník se změnil ve strom který shora shlíží na svou milou.

Smutné, ale výsledek stojí za to. V jižní Brazílii se řeka Iguacu dostává na čedičové podloží a tam kde láva končí padá nejméně 1600 m3 vody za vteřinu do hloubky 70 m. Řeka je v těchto místech široká a dává tak prostor pro mnoho různých vodopádů z nichž největší a nejúchvatnější je Garganta del Diablo – Ďáblův chřtán.

Pro návštěvu vodopádů je dobré vyhradit si nejméně dva celé dny a nedoporučuje se jezdit sem v květnu až červenci kdy je moc vody.