motto: Sny se mají plnit .
sponzor: fa HUSKY  www.huskycz.cz
poskytnutím stanu Beast a spacáku Enemy
účastníci: Nakonec jsme zůstali jen dva. Já a Pavel z Písku.
termín: 4.12.2007 - 27.02.2008
Tak konečně balím. Je to děs, na kolo se balí líp. Člověk nemusí koukat na nějaké to deko, ba i kilo, a všechno se na něj vejde. S batohem je to horší. Obzvlášť když půlku zabírá spacák a potřebovat budem i teplé oblečení. Jsem zvědavá jak s tim budu někde chodit. Už jsem nějak odvykla...
A zítra letíméééé .....
Po dlouhem a nepohodlnem letu se ocitame na letisti v Sao Paulu, po vymene penez se hned premistujeme letistnim autobusem (27R$, coz je asi 270 Kc, des) na nadrazi Tiete odkud nam to jede do Rio de Janeira. Mame stesti hned za pul hodiny jede nejlevnejsi comum, ktery je ovsem srovnatelny s nasimi zajezdaky a ma i WC. Cesta trva 6 hodin a stoji 55 R$. Kolem je kopcovita, zerodovana krajina s cervenou hlinou, obcas prales, zebu, kravy, termitiste. Vozovy park se zda lepsi nez u nas.

V Riu jsme naveceru a po zjisteni, ze bus k vodopadum odjizdi uz v 16,30 hod. se rozhodujeme zustat tu dve noci. Pak se hned premistujeme busem c.60 a metrem do ctvrti Catete kde je hned kousek od metra pekny a bezpecny hostel Catete (45R$/os/noc, ale na pokoji je klimatizace, vetrak, koupelna a wc). Na nas drahy, ale kde bysme v noci co hledali.

Rano se jedeme podivat na Corcovado se sochou Krista. Lanovka k nemu stoji 36 R$ a pesky je to pry moc nebezpecne tak se nechavame ukecat na vylet mikrobusem za 30R$. Je to parada takze toho nelitujem. Pocasi preje, ani neni nijak moc vedro a pofukuje vetrik.

Pak se presunujeme do ctvrti Urca pod Cukrovou homoli, kde relaxujeme u more. Je to fajn. Pak si libujem, ze bydlime na nejlepsim miste, protoze v ul.Catete je snad uplne vsechno, narozdil od ostatnich ulic.

Prestupni listek na metro a bus stoji 3realy, jizdenka jen na metro je za 2,40 a jen na bus 2, ale taky zalezi jakym busikem jedete. Obdivuju mistni ridice jak presne odhaduji kam se jeste vmacknou, kdy to jeste ubrzdi a to vse ve velke rychlosti a naprosto plynule.

Zitra dopoledne se jeste pojedeme podivat na stadion Maracana a pak nas ceka 23 hodinovy presun k vodopadum Iguazu. Na ty se taky moc tesime. Jizdenka stoji 200realu jak do brazilskeho Foz do Iguacu tak do argentinskeho Puerto Iguazu, ale my jedem jen na brazilskou stranu abysme nejezdili sem tam.

Tak jsme prave navstivili slavne vodopady Iguazu. Jeden den z brazilske a druhy den z argentinske strany. Jsou opravdu super!!!!! Cena za vstup se muze zdat vysoka (20realu na brazilske a 40Arg peso na argentinske strane - 1ARG =asi 6 Kc), ale stoji to za to. Hlavne na argentinske strane je to tura na cely den a v cene je i vlacek, privoz na ostrov a lodka ktera zajemce doveze az primo pod vodopady.

Spali jsme v kempech pobliz vstupu do parku. V Brazilii kousek od vstupu primo v pralese za 30realu na stan a v argentine v super kempu Americano za 30 ARG na stan. V obou je bazen a v Americanu i moznost spani pod strechou a obchudek s potravinami. Ted mimo sezonu jsou prakticky prazdne. Pocasi nam pralo, jen nas prekvapilo v noci docela chladno, ze jsme museli vybalit i spacaky.

Na hranicich neni zadny problem. Bus nas tam vysadi, my si dojdem pro razitka a pockame na dalsi bus te stejne spolecnosti ve kterem uz znovu neplatime. (Kdo jede jen k vodopadum a jeste ten den zpatky tak na hranicich vystupovat nemusi protoze razitko nepotrebuje.)

Ted jsme v Puerto Iguazu (internet tu stoji 3ARG za hodinu!) a chystame se prejet autobusem za 25ARG do San Ignacio asi 300km jizne, kde maji byt ruiny jezuitske misie. 

Do San Ignacia prijizdime vecer a na noc se presunujeme do skromneho kempiku asi 1,5 km od silnice kde platime 11ARG za stan a rano se vydavame pres celou ves na ty jezuitske ruiny.Jako gringove platime 12ARG, ale ani to za to moc nestoji.

Zkousime jit na stopa, ale auta jezdi plna a za chvili jede autobus do Posadas. Tam jdeme pres pul mesta do kempu ktery tam nakonec neni. Vzdavame to, mestskou jedem na autobusovy terminal a kupujem si listky za 80ARG na nocni autobus jedouci do Buenos Aires. My se nechavame vysadit brzy rano u mesta Concordia.

Stop na Buenos Aires se nam tu nedari, ale moc dlouho to nezkousime. Stopujem na Concordii, to se nam dari a tam si kupujem listky na bus co nas odveze k NP El Palmar. Platime 9,50 a pred poledny jsme tam. (Jezdime autobusy semi cama tj. pololuzkovy, protoze tech tu jezdi nejvic a cenove ujdou. A i na noc jsou pohodlne. Ale jsou tu i plne luzkove -cama- ty jsou vsak drahe.)

Od vstupu do parku, kde zas platime 20ARG je to do kempu asi 5-6km, v tom parnu by to byl des, ale dari se nam stopnout spravce parku. V kempu je to super, platime 16ARG za stan na noc tak hned bereme 2 noci ( a nakonec jeste priplacime treti). Ve dne nam kolem stanu behaj jesteri, ptaci nam kradou jidlo a v noci kolem nastydle pochrochtavaj vizkaci (takove prerostle cincily). Delame prochazky parkem mezi palmama, taky podel reky a pralesem k ruinam, ale slibovane kapybary ani nandu bohuzel nevidime. Presto je tu hezky.

V nedeli rano balime a vydavame se na bus do Buenos Aires. Cestou se nam dari stopnout auto do Ubajay kde je busovy terminal a platime 53ARG za asi 5-ti hodinovou jizdu do B.A. Tam prijizdime odpoledne a hned se shanime po nejakem levnem ubytovani. Jsme nasmerovani do hostelu Sudamerika u stanice metra Av. de Mayo v ulici Irigoyen a noc nas tu stoji 30ARG za osobu. Na pokoji je s nami jeste Brazilec a Spanel a na patre mame dokonce Cechy. Ubytovani ujde, ale v noci tu moc klidu neni. Zato jsme hned v centru, vsechno je blizko a taky je tu zadarmo internet. (Jinak tady v Argentine stoji kolem 2-3 ARG na hodinu coz je parada.)

Dopoledne se vydavame busem 29 z Plaza de Mayo do La Bocy, kam se moc tesim. Na bus je tu potreba mit drobne, je v nem automat a listek stoji 0,80ARG. La Boca je nadherna, barevna a fotogenicka. Moc se nam tu libi a litujem, ze nemame dost penez a mista v baglech na ty krasne suvenyry co jich tu maj plno.

Odpoledne pak jedem zpet do centra shanet postu abysme konecne koupily znamky, a vecer se presunem na nadrazi odkud se nocnim prejezdem za 87ARG presunem dal na jih do Bahia Blancy. Kdybysme uz nemeli koupene listky tak bysme v B.A. urcite zustali mnohem dele. Je tu krasne.

Z Buenos Aires vyjizdime ve 21,45 do Bahia Blancy. Tenhle bus spol. El Valle je zatim nejhorsi kterym jsme tu jeli. Tedy ne nejvic rozhrkany, ale nejmin pohodlny. Ale veceri dostavame. Ja ji mam opet k snidani.

 V Bahia Blance nechavame bagly v uschovne a jdeme na vlakove nadrazi zjistit jestli neco jede do Viedmy. Jede, ale bohuzel az rano. Tak jdeme zpet na busove nadrazi a za 25ARG si kupujem listek u spol. Rio Parana do Patagones. Rozhrkany autobus nas veze nekonecnou, placatou, krovinatou pampou a podel silnice vedou do nekonecna ploty.

Bus nas veze do Carmen de Patagones kde uz ceka pripraveny tranzit, ktery zajemce doveze pres reku do Viedmy. Nas veze az do kempu, ale jako jedini za cestu platime (dohromady 5ARG). Nevime zda je to tim, ze jsme gringove nebo, ze jsme vystupovali posledni, ale hlavne, ze jsme v kempu. Za stan tu platime 12ARG (4+4+4), jsme primo u reky Rio Negro (takze uz v Patagonii), ale strasne se tu  prási.

Dalsi den se vydavame na nadrazi koupit listky do Puerto Madryn, ale dnes uz jede jen spol. Andesmar ve 12,30. Platime 62ARG (je dobre ze vetsinou muzeme platit kartou VISA) a cekame. Bus ma jeste hodinu zpozdeni takze do Madrynu dojizdime v 8 vecer. Krajina je opet placka, jen u pekneho mestecka Sierra grande byly kopce. V buse zas dostavame obed tak mam aspon veceri. Vidim prvni lamu!

V Madrynu na nadrazi je spousta turistickych info a cestovek nabizejicich vylety po Peninsula Valdes. My si zjistujem nejaky hostel, ale nakonec koncime v uplne jinem (je jich tu jak maku). Cena je opet 30ARG za os/noc a na pokoji tentokrat mame Nemce a Argentince.  V cene je internet a snidane. Na internet vsak nemame cas. Cestou do hostelu delame vetsi nakup v supermarketu kde maj snad vsechno na co si clovek vzpomene. Nastesti maj otevreno az do 21,30hod.

Rano jedem busem v 9,30 za 12ARG do Puerto Piramides na Peninsula Valdes. Bus tam jezdi jen jednou denne a zpet jede v 18 hod. Dost ubohy, ale podporuje tak ty cestovky v Madrynu. Cestou zas platime 40ARG za vstup do parku a v kempu za dve noci 28ARG. Kemp je veliky a docela plny. Proti vetru od more je chranen pisecnymi dunami. Mestecko ma jinak jednu ulici a ta je plna cestovek. Na nas je to vsak moc drahe (150 za okruh busem a 80 za cestu lodi).

V patek zkousime jit na stopa  treba nas nekdo na tu okruzni jizdu vezme s sebou. Turistu je tu dost. Mame stesti, brzy nam stavi Stevan s rodinou. Mladi americti manzele s asi 4 letou holcickou se vzdali prace, prodali dum v Kalifornii a jedou kolem sveta. Ty se maj...

Berou nas s sebou na asi 200km okruh sutrolozni, nezpevnenou silnici, poloostrovem na Punta Norte a Punta Valdes. Maji tam byt mraky tucnaku, lvounu a rypousu slonich, ale nakonec to zadny zazrak neni. Ke vsemu to tu vsude priserne fouka. Dat ty sileny prachy cestovce tak bych toho litovala. Takhle je to fajn. Videli jsme vlastne skoro vsechno krome velryby (lamy, pstrosa nandu, pasovce, tucnaky, mary, lvouny i rypouse, ale bylo jich strasne malo a byli dost daleko. Kvuli vetru se i blbe fotilo, protoze to s clovekem pekne cloumalo. Rodince jsme na oplatku za svezeni venovali pohled Prahy a Benesova. Meli radost a vzali nas az do kempu.

More je tu krasne, ale uz dost studene.Jen mistni omladina se koupe. Zato nechat si jen omyvat nohy na pisecne plazi je super. Rano zacina strasne ficet vitr a sbalit stan je v tom viricim pisku des. Nechce se nam cekat do 6 vecer na bus tak zkousime stopovat, ale vsichni jedou na tucnaky. Nakonec nas vzala dodavka za 15ARG na osobu. Nejak se zatahlo tak se rozhodujem zustat na noc v hostelu. Jdeme do prvniho co potkavame a je jeste lepsi nez ten minuly. Na pokoji jsme zatim sami, internet zdarma je tu taky, vybavena kuchynka tu je, a obchodak mame pres ulici.

Zitra jedem busem za 70ARG do Comodoro Rivadavia. Snad tam bude kemp nebo se nam povede jeste kousek nekam do kempu popojet.

V Comodoro Rivadavia pry je kemp o 15 km dal v Rada Tilly. To je sice pekne misto u more, ale nam to neni moc platny. Tak popojizdime asi 80 km do Caleta Olivia. Silnice vede podel more, mit auto tak to tu urcite stoji za zastavku. Je to tu moc pekny.

 V Olivii kemp sice je, ale asi 5 km za mestem. To vsak zjistujem az kdyz nas tam jedni ochotni manzele vzali autem. Jak se dostaneme rano zpet do mesta netusime. Kemp je dost hrozny, vypada to, ze je postaven na skladce protoze to tu dost smrdi. Krome nas tu stanuje jen brazilsky motorkar. Ale jsou tu i chatky.

Rano nekoho privazi taxik akorat kdyz uz si ho chceme taky zavolat, protoze do mesta nikdo nejede. Vyuzivame toho a vezem se s nim na nadrazi. Za oba platime nastesti jen 10ARG.

Busem popojizdime dal (ceny jsem si bohuzel nenapsala a z hlavy to nevim, ale vychazi to tady vsude kolem 10ARG za hodinu jizdy) do Puerto San Julian kde stravime vanoce. 25.12 je tu totiz svatek a nic nejezdi. Krajina kolem se zmenila z krovinate pampy na trsovite travnatou a taky jsou konecne vic videt lamy a ñandu.

 Na stedrovecerni veceri si kupujeme bramborovy salat a rybicky (sardinky v konzerve) a nejake levne vino asi za 4,5ARG. Misto cukrovi mame susenky. Ubytovavame se v kempu u more za pouhych 3ARG za osobu a noc. Stan nic. Je tu pekne a teploucko. Mista na stany jsou oddelena stromy a kazde ma svou parillu (misto na opekani masa) a stul s lavickama. O pulnoci se ve meste spousti ohñostroj jako u nas na Silvestra.

25.12 se jdeme projit do mesta. Jako centrum tu slouzi jedna hlavni ulice na ktere je vsechno. Dnes je ale skoro vsude zavreno. U more je replika Magellanovy lode Victoria ve ktere je muzeum, ale je taky zavreno. Vstupne pro gringy je 12ARG. Jinak je tu jeste pekny kostel a nejaky obri, pristehovalecky vuz. A taky stihacka z bitvy o Malviny. Pro deti je u more spousta houpacek a prolezacek. Hodne se dnes ochladilo a hrozne to fici takze jsem musela vytahnout dlouhe kalhoty a vetrovku. Doted mi stacily kratasy, tricko a kosile a na vecer sustaky.

Dalsi den nam jede bus do Rio Gallegos za 45ARG az ve 14 hodin tak jeste jdeme do mesta nakoupit a objevujeme i vanocni cukrovi. Tak si neco kupujem. Je na vahu a za 4ARG mam asi 180g. Jeste jdu do drogerie a tam zjistuju ze i tady jsou ceny stejne jako u nas. Pavel dokonce od nekoho vyzvedel mistni platy a v prepoctu je to taky uplne stejne jako u nas.

Autobus ma zase zpozdeni takze jede az v 15 hod. a cestou nas jeste zdrzuje nejaka provincni policie, opisuje si jmena a cisla pasu. V Rio Gallegos jsme tak az skoro v 8 vecer. Nastesti je kemp (10ARG/os/noc) blizko. Placy na stany jsou sice travnate, ale umyvarky jsou ubohe. Uz se zase oteplilo, ale je skoro zatazeno. Dlouhe kalhoty uz si nechavam. Je tu docela hlucno, ale pozdeji v noci je klid.

Dopoledne se jdeme projit do mesta (jsou tu dve muzea zdarma) a zitra nas ceka celodenni prejezd do mesta Ushuaia. Listek na bus stoji 125ARG a neberou kartu. V okoli Ushuai, v NP Ohñova zeme se pak budeme pohybovat az do 2.1.2008. Novy rok tak privitame v nejjiznejsim meste sveta.

HEZKY POZDRAV Z KONCE SVETA!

Celodennim, umornym presunem autobusem kdy jsme dvakrat prekrocili hranice (bez problemu, ale zdrzelo to - dovnitr busu se nesmi brat nic z ovoce, zeleniny, cerstvych mlecnych vyrobku ani masa, ale asi by to stejne nikdo nezjistil...) a na trajektu preplavili Magellanuv pruliv (uz se jezdi pres Cerro Sombrero a ne pres Punta Arenas jak psali v pruvodci) - kde jsme videli delfiny- jsme se ocitli na Ohnove zemi a pozde vecer i v nejjiznejsim meste sveta - v Ushuaie. Celou cestu Ohnovou zemi prselo, jen pri prestupu do jineho busu v Rio Grande a po prijezdu do Ushuaie ne. Ale ty vyhledy z busu, kdyz jsme se uz priblizili Ushuaie, staly i tak za to.

Z hostelu v Puerto Madrynu mame letacek na hostel Aonikenk v Ushuaie a zrovna z tohodle hostelu jeste u busu chyta nejaka zenska turisty. A je tu hned pristaveny tranzit. Radi se nechavame ulovit, protoze uz je hodne hodin (jeste, ze je tu dlouho videt) a nelitujeme. Z hostelu je krasny vyhled na mesto, kanal Beagle i okolni zasnezene hory. Cena je 35ARG za postel v pokoji se dvema palandami. Bydli tam s nami Nemec a Francouz. Nahore jsou jeste soukrome pokoje, ale ty jsou drazzsi. Je tu kuchynka, snidane a internet zdarma.

Cely dnesek jsme ztravili prochazenim po meste. Je to tu samy obchod se suvenyry, zajezdy, sport a outdoor vybavenim apod. Atmosfera uzasna. Navstevuji i mistni muzeum historie Ohnove zeme (Museo del Fin del mundo). Vstup je 15ARG, ale docela ujde. Utracime spoustu penez za suvenyry, ale kdy se zas clovek ocitne na konci sveta,ze? 

Ceny zajezdu do okoli se pohybuji nejmene nad 1000Kc, cili nic pro nas. Musime si nechat zajit chut. Doprava je tu draha, ale ceny v obchodaku  na rohu ul. Rivadavia jsou levnejsi nez treba v Rio Gallegos a vyber chlazenych jidel je znacny. 

Pocasi nam dnes pralo. Bylo oblacno, skoro 20 stupnu a NEFOUKALO!!!

V hostelu zustavame jeste jednu noc, zitra se chceme podivat k mistnimu ledovci a pak popojet do kempu v NP Tiera del fuego. Vstup do parku je pry 20ARG a doprava tam vyjde zpatecni (navrat muze byt i za par dni) na 35ARG. Je to hodne, ale zdrzime se tam az do 2.1. protoze to urcite stoji za to a stejne jsou tu 31.12. a 1.1. svatky.

30.12. rano je uplne krasne a nefouka. V noci se posunul cas o hodinu dopredu takze ted bude videt nejmin do pulnoci.

Sbalene batohy nechavame na hostelu , chytame si taxika a ten nas za 15ARG vyvazi asi 6 km k lanovce pod Glacier Martial. Lanovka stoji 25ARG tak jdeme pesky a stoupame i dal az k ledovci. Trasa je nadherna, s peknymi vyhledy, pocasi preje a i s focenim nam to nahoru trva 1,5 hodiny. Pak jdeme zpet a kousek pod lanovkou uhybame ze silnice na zlutou trasu, pesinou podel potoka, kterou moc doporucuju.

Ve meste pak cestou potkavam skvelou cukrarnu-pekarnu EUREKA na rohu Fagnano a Campos. Jeste jednu mensi prodejnicku maj o ulici zpet na rohu Don Bosco. Vegetarianska restaurace je v ul. Piedrabuena.

Mikrobusem se prevazime do NP Tiera del Fuego (vstup pro gringy zase 20ARG) do kempu u Lago Roca, ale cena 54ARG za stan (30 stan, 12 osoba) nas dokonale odrazuje a tak jeste popojizdime na volne taboriste Laguna Verde, ktere je zdarma, ale nic tu neni (jen parilly). Tim nic myslim zadne socialky, sprchy, voda, elektrika. Jinak je tu vsechno: louka, ricka, krasne hory, skacou tu kralici a pasou se tu husice magellanske. Proste nadhera. Vodu beru z ricky a nic mi zatim neni. Chvilemi poprcha, ale neni to ani na kapucu a za chvili zas sviti slunko.  Je asi 12 stupnu a nefouka!

Rano mame ve stanu 8, je skoro zatazeno a trochu fouka. Beru si teplejsi bundu a celenku a vydavame se na turu na Cerro Guanaco kde ma byt vyhlidka. Vystup je narocny, svah je hodne prudky a stezka se vselijak krouti. Na prvni vyhlidku stoupame od jezera 1,5 hod. Vyhled je pekny, ale pocasi zrovna nepreje tak honem dolu. V kempu u Lago Roca jsme ve 4 odpol. tak si jeste delam odbocky po znacenych stezkach, abych nemusela jit po silnici.  Jsou moc pekne a dari se mi vyfotit i zorra (lisku). Pavel se veze mikrem.

Na Novy rok je pekne a my si delame kratsi vychazku na konec RUTA 3 a po okolnich znacenych stezkach, ktere jsou moc pekne. Vsude kolem jsou hory s bilymi cepicemi.

Odpoledne jedeme zpet do Ushuaie, nas hostel ma plno tak zkousime jine, ale ty maj bud plno nebo jsou drahe. Koncime v hostelu Amenecer taky na 25 de Mayo, opet za 35ARG na noc, ale bez internetu. Jinak je pekny.

Brzy rano vstavame aby jsme stihly bus v 5,30 do Punta Arenas. Listky (125ARG) ale nemame protoze vcera byl svatek a vsude, krome suvenyru, bylo zavreno. Doufame, ze bude neco volneho, ale neni. Dalsi spolecnosti nezkousime protoze jsou moc drahe. Jdeme ke kancelari spol. Martial a kupujeme si listek za 50ARG na 8 hodinu aspon do Rio Grande. Skoda, ze Ushuaia (a i ostatni mesta na Ohnove zemi) nema autobusove nadrazi, takhle se clovek zbytecne nalita od jedne kancelare k druhe.

Do Rio Grande nas veze mikrobus a vysazuje nas u turist. informaci. Tady nam ochotne vsechno radi, davaji nam mapu, my tam nechavame batohy a jdeme zase obejit autobusove kancelare. Do San Sebastianu dnes bohuzel nic nejede tak tu zustanem v kempu a zitra vyrazime (za 80ARG) do Punta Arenas. Navstevujeme mistni mestske muzeum ktere je moc pekne, je zdarma  a je tam od vseho trochu. Zajimave jsou treba kostry delfinu. Pekne jsou i monumenty na pobrezi.

V Rio Grande jsem konecne sehnala tu spravnou bombicku k varici Camping gaz. Mala stoji 14,40ARG a je tedy levnejsi! nez u nas. Jinak se, ale vic vyplati vzit sem varic na bombicku se zavitem nebo napichovaci. Ty maj vsude. Taky treba outdoor veci i obleceni tu vyjde o trochu levneji nez u nas, ale kvalitu neznam.

Po 15 hodine jdeme koupit listek na bus do Punta Arenas (80ARG)  na 10 hod. dopoledne u spol. Pacheco coz uz jsou Chilani (bus nic moc - malo mista a k jidlu jen sladky rohlik). V mistnim supermarketu toho moc nemaj a my stejne radsi nekupujeme nic co by mohlo na hranicich vadit. Na infu si berem bagly a taxikem se za 5ARG nechavame dovezt do kempu (taxiky jsou tu opravdu levne a vyplati se je obcas vyuzit).

Mistni kemp (Club nautico) je tedy opravdu rarita a je skoda, ze takovych neni vic. Stanuje se totiz uvnitr v jakesi telocvicne (kdo chce muze i venku, ale strasne to fici) a nebo tu jde prespat za 15ARG jen tak na podlaze (teda na zinenkach) ve spacaku. Stan teda nestavime. Je tu i kuchynka a televize a samozrejme sprcha.

Druhy den bez problemu prejizdime do Chile (ani do prirucni tasky mi nenakoukli!). Ze San Sebastianu jedeme sice jinou trasou, ale koncime opet na privozu v Bahia Azul, takze Porvenir se nekona. V 1/2 5 odpol. jsme v Punta Arenas kde koncime v jednom z levnejsich hostelu a vychazi nas to levneji nez v Argentine. 27ARG (jeste nemam chilske) nebo 4000CLP (musim ty meny nejak rozlisit, vsichni pouzivaj $) nebo 8U$D. Hostel se jmenuje Blue house a hned po prijezdu nam vnutili letak. Je tu internet zdarma, ale snidane ne a voda tece jen studena. A nejak se nam tu nelibi.

Prodavaji i zajezdy za tucnaky. Lodi na Isla Magdalena a dalsi ostrovy (kde jsou pry desetitisice tucnaku) stoji 32000CLP (kurz je 1000CLP=35Kc), a na Seno Otway kousek od Punta Arenas za 6000CLP (tam je tech tucnaku pry jen malo). Nakonec si zajezd na Seno Otway kupuju druhy den ve meste. Stoji tech 6000+4500 za vstup. Ale i tak je to asi 400Kc, coz neni tak zle.

Stehujem se do hostelu Independencia kde se da i postavit stan, cehoz vyuzivame, a v 16,30 jedu na vylet. A nelituju. Rozhodne stoji za to a moc ho doporucuju (majetnejsim i ten vylet na Isla Margarita, ktery jsme pak videli i levnejsi). Tucnaku je tu dost a hlavne hnizdi i tesne u stezky a vubec se neboji. Jen je potreba si vzit teplou bundu, rukavice a celenku, ktere jsem nemela a pekne jsem vyfoukala. Jela jsem s Turismo Pali Aike a meli jsme to i s vykladem (spa+angl.) a drobnym obcerstvenim.

Rano balime a v 9 jedeme busem Sur za 4000CLP do Puerto Natales. (Jizdenky prodavaji i v hostelech, kterych jsou tu mraky, ale jsou pouze pro nenarocne.) V Puerto Natales se nejdriv shanime po odjezdech busu do El Calafate, ale vsechny spol. jedou uz v 7,30 rano a listek stoji 11000CLP. Pak se jdeme ubytovat do hostelu Lodging Casa Lili (neplest s Lili Patagonia) ktery nam moc doporucovali v Independencii. Jde tam i stanovat, ale my radsi dame 4000Kc za dvouluzkovy pokoj. To je zatim nejmin za takovy komfort. (Delame dobre, v noci pekne leje.) Internet i snidane jsou zdarma a tepla voda cely den. (Na internet jsou ale fronty, takze jsem se tam ani nedockala.) Je to tu zas samy mlady Izraelec/lka (tech tu s batohem cestuje asi nejvic, pak jeste spousta Nemcu a ostatni narodnosti mene casto. Vetsinou jezdi v parech nebo v parte, ale spousta je i samotnych, a to i holek (Ale uz se jim nedivim, rozhodne tu neni min bezpecno nez u nas!). Nemci jezdi hodne i starsi pary s vlastnimi obytnymi auty.  

Jelikoz je sobota odpoledne a jsme v Chile tak je skoro vsechno zavrene. Nastesti aspon supermarkety maj otevreno. Je tu ovsem draz nez v Argentine. Asi nastejno jako je to ted u nas. (Pivo je drahe vsude . ) Navstevuju mestske muzeum a vrele jeho navstevu doporucuju. Vstup je jen 1000CLP a je moc pekne. Je tam hodne o puvodnich obyvatelich jizni Patagonie a neco z historie mesta.

Prejizdime hranice a jsme zas v Argentine. I v nedeli maj skoro vsude otevreno. A ceka nas ledovec Perito Moreno!

Tak jsme v kempu v El Calafate (12ARG/os) odchytli nejake manzele z Buenos Aires a ti nas za 50ARG (dohromady) vzali autem na celodenni vylet k ledovci Perito Moreno. Muze se to zdat moc penez, ale autobus k ledovci a zpet vyjde na 60ARG na osobu a kempy na poloostrove Magellanes, ac na mapach jsou, ve skutecnosti nejsou. Jedine misto kde se da v okoli ledovce taborit je jezero Roca a to je dost z ruky. Pokud bysme tam chteli stanovat a jeste se podivat k ledovci tak by nas to vyslo na 90ARG. Zajezd s cestovkou vyjde kolem 100ARG + u vsech moznosti 40ARG za vstup do parku.

El Calafate ma rusnou hlavni ulici, s predrazenymi suvenyry, a krasnou Lagunu Nimez - ptaci rezervaci za 2ARG. Okruh trva nejmene hodinu a otevreno je od 9 do 21 hodin. K videni je, mimo jiné, spousta kachen, racku, husic magellanskych, ibisu a dokonce i plameñaku.

Glacier Perito Moreno je opravdu krasny a my mame stesti, ze nam aspoñ pul dne neprsi. Obcas se ho kousek odlomi, ale vzdy kdyz nemam fotak v pohotovosti. Je to vzdycky dost necekane. (Nevim jestli je to tak nebo se nam to jen zdalo, ale meli jsme pocit, ze se dotyka poloostrova.) Kdo chce muze se k nemu vypravit i lodi, ale moc blizko se stejne nedostane. Vylet lodi je mozny i k ledovci Upsala. Oboji je ale na nas moc drahe.

Autobus po RUTA 40 na sever jede bud v 8 rano nebo v 9 vecer a do mesta Perito Moreno prijede az po asi 14 hodinach jizdy.  Tomu odpovida i cena 150ARG. (Konecne jde zas platit kartou.) Cesta trva tak dlouho protoze na ni neni asfalt. Radeji pojedeme pres noc a usetrime za nocleh. Treba nam daj i neco k jidlu.

Dopoledne jeste zkousime stopovat, ale nedari se. Hrozne to fici tak to po asi 3 hodinach vzdavame a jdeme si koupit listky na bus. Cekani si kratime vypravou do mesta kde mlsne koukame po tech predrazenych (i proti Ushuaie) suvenyrech. V obchodaku maj ovsem ruzne druhy empanad (plnene kapsy) jen za 1,49ARG coz je zatim nejmin. Vetsinou stoji od 2 do 3 ARG/kus.

V Perito Moreno jsme meli byt v 11 hod, ale je 14 kdyz jsme konecne tam. Cesta byla strasne umorna, drncava a nepohodlna. Spalo se hodne blbe. Bus je jednopodlazni a jidla moc necekejte. Z P.M. vyjizdime skoro prazdni, ale bus zajizdi do El Chaltenu a tam se zcela plni. 

Doporucuji do Perito Moreno ani nejezdit. Je to "mrtve" mesto, nic tam neni a bus smerem na Bariloche jede jen jeden v15,30. V Esquelu je v 1,30 v noci a cestou nikde nestavi. Zajezd do jeskyne Los manos stoji 140ARG. Je sice celodenni a s jidlem, ale stejne je to moc. Levneji to vyjde z Bajo Caracoles, ale tam zas nestavi busy (teda stavi, ale zaplatite stejne az do P.M.)

Protoze mame autobusu plne zuby koncime v kempu a tam se rozmyslime co dal.  V minicampu Raul nam sverazny chlapik nabizi nocleh v jakesi kruhove boude kde je 1 manzelska postel a 2 normalni a kde uz jsou ubytovani mladi Kolumbijsti manzele s holcickou, kteri take cestuji s baglama po J.A. Uskromni se a na nas zbyli ty dve postele. Cena 10ARG/os. Socialky jsou vic nez slusne. V noci ovsem prisel cedak a rano mi kape na hlavu.

Druhy den se rozhodujeme nepokracovat dal po RT 40, ale prejet do Chile. Bus do Los Antiguos jezdi kazdou chvili a stoji 15ARG. Vyhledy stoji za to. Mezi L.A. a Chile Chico pak pendluji mikrobusy za 10ARG. Los Antiguos je sice mrnave, ale je mnohem hezci a v hezci krajine nez Perito Moreno. Kemp i internet je tam taky.

Na hranicich potkavame slovensky par a taky nam tu prvne kontroluji batohy. Kupodivu jim nevadi ani tavene syry, ani mlicka, ale zabavuji mrkev. Nesmi se prevazet ani med nebo marmelada.

 V Chile Chico jdeme hned na info, ale tam se dovidame, ze trajekt pres jezero je uz na dnesek vyprodany a dalsi jede az zitra vecer. A kolem jezera Buenos Aires (tady vlastne General Carrera) nic nejezdi. Zkousime jit na stopa, ale ani auta tu nejezdi. I ostatni stopari to vzdavaji. Strasne to fici a prási se.

Jdeme do mistniho kempu Kon-Aiken kde je moc prijemna pani majitelka. Cena je 3000CLP/os, stan nic. Je tu trava a stromy jako zabrana proti vetru.

Listky na trajekt kupujeme az rano, protoze vecer uz meli zavreno. Nastesti jeste byli. Rikam si proc ten trajekt nejezdi casteji, kdyz je o nej takovy zajem, ale ono je to urcite proto aby se tu turiste museli zdrzet. Listek stoji 4000CLP a mikrobus do Coyhaique 3500. Celkem tedy 7500 a to jeste jde. Akorat, ze tam budeme az pozde vecer. Takhle ztraceny dni jsou k vzteku. Uz je zase patek.

V 16,30 zacina nalodovani na trajekt. Jdu na palubu, ale casem je tam hrozna zima a vitr na nas veje vodu. Plavba trva 2,5 hod. V Puerto Ing. Ibañez presedame na tranzit a v 10 jsme v Coyhaique. Uz je tma tak se nechavame vysadit v ulici Simpson kde je podle pruvodce nejvic hospedaji (domaciho ubytovani-hostely tu nevedou). Nachazime 4 a ceny jsou od 5000 do 14000CLP/os. Koncime u Natty za 6000 protoze se tam da i stanovat a my pocitame, ze se zdrzime i zitra. Na pokoji mame i TV.

Druhy den jdeme zjistit pripadne busove spojeni na sever. Jenze na zitra maj vyprodano takze jedine az v pondeli. Cena do Futaleufu je 17000. Zda se nam to moc a nechce se nam tu tak dlouho trcet, pocasi se moc vlidne netvari, takze se nam ani nechce jit do prirodni rezervace. Rozhodujem se, ze tu nezustanem a radsi zkusime jit na stopa. Dari se, ale kazdy jede jen kousek takze koncime ve Villa Mañihuales.

Cestou do Puerto Aysen je uplne nadherna krajina (pozdeji lituji, ze jsem si ji nenafilmovala z okna), ale zacina prset a pak uz se prehankam nevyhnem. Vecer jdem radsi do Hospedaje hned u zastavky busu kde stopujem. Pani Doritu ukecavame z 5 na 4000/os. Pokoj je kutloch a umyvarky des, ale leje celou noc.

V nedeli rano neprsi, ale stop se nam dari az v poledne. Na sever totiz nic nejezdi. Mizi asfalt a jedem uz pravou Carreterou Austral. Koncime na odbocce na Puerto Cisnes, leje jako z konve a v boude u mostu jsou uz schovani dva promokli Izraelci (vezli se na korbe pick-upu).

Na jih obcas neco jede takze ti co prijizdeji ze severu maji vetsi stesti. I jeden polsky par se sympatickym Amíkem. My tu tvrdnem pekne dlouho. Nakonec mame stesti a dari se nam dojet aspoñ kousek do Puyuhuapi.

Udelalo se docela hezky, krajina je nadherna (hory, jezero) tak hned na kraji stavime v kempu u jedne hospedaje stan za 1000/os. Nic tu ale neni, jen ubohe zachody. V noci prsi, ale rano je stan skoro suchy. Rychle balime a jdeme na stopa. Puyuhuapi ma byt podle pruvodce moderni centrum, ale je to spis uplny zapadakov. Vubec nic na sever nejezdi a pred poledny zacina prset. A prsi az do vecera. Aspoñ, ze v 8 vecer dnes jede busik za 2000 do La Junty.

Uz toho mame plny zuby. Mikrobus z Coyhaique je pokazde plny a jeste jezdi jen nekolikrat za tyden. Ale na jih porad neco jezdi. Auta i mikrobusy.

V La Junte mame stesti a dari se nam ubytovat v moc pekne Hosterii Valdera za 5000CLP/os. i se snidani. Mame kazdy svuj pokojik a umyvarky jsou fajn.

Rano jdem zase na stopa. Uz aspoñ obcas sviti slunko a je oblacno. Hned je veseleji. A mame stesti, za chvili se vezem na korbe pick-upu a vyhlidkovou jizdou se posouvame do Santa Lucii.

K hranicim nejak nic nejezdi tak jdeme potom na mikrobus ktery ma odsud jet v 17 hodin a ktery jezdi z Chaitenu do Futaleufu. Cena je 3000CLP. Cestou jsou, jako kolem cele Carretery Austral nadherne hory, jezera, divoke reky, vodopady... Proste nadhera.

Ve Futaleufu je spousta turistickych kancelari provozujicich rafting a jizdu na kajacich. Mikrobus na hranice jezdi v pondeli, stredu a patek v 7,30 a v 17,30hod. a stoji 1700CLP. Mame stesti, ze je zitra streda.

Stanujem v kempu u reky za 3000/os sice na peknem miste, ale jsou tu tak mizerne socialky, ze to za to ani nestoji. Ve meste je taky konecne internet a smenarna (tam kde prodavaj i listky na bus).

Od Argentinske strany hranice jezdi opet v po,ut a pa bus (opravdovy autobus) do Esquelu (15ARG) kde hned na terminalu chytame bus do Bariloche (43ARG).

Okoli San Carlos de Bariloche je nejoblibenejsim prazdninovym cilem Argentincu a je to videt. Je tu prelidnino a ubytovani praska ve svech. Koncime tedy v kempu Petunia u jezera Nahuel Huapi na km 13,6 od centra Bariloche. Kempu jsou tu mraky takze clovek zvoli spis namatkove. Busy tu nastesti pendluji cely den. Kemp (15ARG/os/noc) je slusny, ale je tu hlava na hlave. Po setmeni (asi o pulnoci) je vsak klid. Ono se taky v tu dobu dost ochazuje. Ve dne je vsak na tricko.

Druhy den se odpoledne jedem podivat do mesta kde navstevujeme mistni muzeum. Rozhodujem se zitra podivat na Cerro Catedral. Lanovka sice stoji 40ARG, ale ty vyhledy stoji za to. Skvely vylet.

V sobotu pak busem za 30ARG prejizdime do Juninu de los Andes. V okoli Bariloche i Juninu by urcite stalo za to se zdrzet dele. NP v okoli jsou urcite nadherne, ale bohuzel cas se krati a my se musime smerovat na sever. Platit drahy vstup do parku a pak v nem byt jeden den se nam nechce. Tak snad priste ...

V Juninu si tedy pouze prochazime asi dvoukilometrovou, nove vybudovanou, Via Christi (krizovou cestu) se sochami s vyjevy ze zivota Krista. Vstup je 2ARG a z vrcholu kopce jsou pekne vyhledy na mesto.

V 16,15 jedem s ALBUSEM za 24ARG do Zapaly. Dal odtud po "40" pry nic nejede. Vse je smerovano na Neuquen. Tak pak uvidime co dal.

V Zapale spime v dobre ukrytem kempu par km prasnou cestou za mestem za 10ARG/os. Dalsi den se nam nechce vlacet se zpatky na terminal tak zkousime stopa protoze kemp je kousek od 40. Nic nejezdi tak pak zkousim mavnout na autobus v 11 hodin do Chos Malal (to je nejdal kam odtud jedou busy na sever) a on kupodivu zastavuje. Je to pekny, pohodlny patrak a platime jen 23,50 protoze nam prodali listky az z Las Lajas. Super. A jeste dostavame bagetku.

V Chos Malal jsme po 14 hod. a nasledny bus do Buta Ranquil jede az v 17 hod. Jdeme nakoupit neco k jidlu, ale vsude je siesta. Nastesti jedna mala samoska otevreno ma. Pred 17 hod. koukame cim to pojedem a ono polorozpadlym tranzitem (cena 12,50) ktery pak asi 20km pred B.R. vypovida sluzbu. Vsichni cuci do motoru, ale nikdo se k nicemu nema tak si zastavujeme projizdejici pick-up a spolecne s par dalsimi cestujicimi to dojizdime na korbe.

Z Buty na sever  to pry bohuzel jede az ve ctvrtek. A dnes je pondeli. Hezke vyhlidky. Jdeme do kempu co neni kemp, ale jen placek s lavickami a parrillami. Aspoñ je to zadarmo. A rano zkousime stopa. Nikdo nestavi a vlastne toho ani moc nejezdi. Nakonec, kdyz uz jsme skoro vysuseni a upeceni z paliciho slunce, nas nejaky chlapek popovazi aspoñ do nasledujici vsi, coz je Barrancas. Jenze nas ten dobrak veze jeste peknych par km za ves na hranici provincii Neuquen - Mendoza, kde nic neni jen stanice provincni policie a reka. Stop dal se nedari a ke vsemu se zatahuje tak jdem radsi postavit stan. A mame to jen tak tak. Prehanky jsou celou noc, ale rano nastesti neprsi. I stan se nam povedlo ususit.

Na sever nic nejezdi. Nemame uz nic k jidlu (vodu jsme vyzebrali u policajtu) takze proste dal musime. Kousek nas popovazi nejaky kluk a pak mame neuveritelne stesti: zastavuje nam pick-up ktery jede az do San Rafaelu, coz je peknych par set km, ktere nastesti nemusime travit na korbe, ale uvnitr, protoze obcas pekne prsi. Kolem je skoro Mesicni krajina, uplne jak z jine planety. Sergio se svou mladou pritelkyni jsou sice Argentinci, ale taky turisti, takze zastavuji na foceni kañonu reky Rio Grande.

V San Rafaelu jsme v 17 hod. a oni nas vezou az na terminal. Bus do Mendozy nam jede uz v 17,50 a kupodivu stoji jen 16,90ARG. V Mendoze jsme asi v 9 vecer a hned se shanime po Chimbas hostelu, na ktery mame letak a ktery je nedaleko nadrazi. Mistni policajt nas strasi, ze je to na spatnem miste, ale nam uz se nechce nic jineho shanet. Ke vsemu zacina prset.

Cestou nas nikdo neprepadl a noc tu stoji jen 25ARG/os (je tu letak na hostel v San Juanu - San Juan hostel- za 17ARG!) takze berem hned 2 noci. Je to tu prostorne, je tu internet zdarma, snidane v cene a spousta dalsich sluzeb ktere nevyuzijeme. Libi se nam tu.

Druhy den jdeme do mesta. Navstevujeme mistni malou zoo v parku San Martin a pak jdem shanet suvenyry. Ty jsou tu sice levne, ale prakticky na vsem je napis Mendoza. Skoro nikde jen samotna Argentina. Udelali jsme hloupost, ze jsme nakup suvenyru nechali az sem. Ani pohledy Argentiny nemaj, jen Mendozu a Aconcaguu. Skoda. Zitra se s Argentinou loucime a jedem smer Chile, Bolivie a Peru.

Jedeme do Chile. Za 50ARG mikrobusem spol. Nevada s prostorem tak pro Japonce. Udelali jsme chybu, meli jsme jet s Andesmarem o hodinu pozdeji ve 12,30 semi-camou za stejnou cenu. My jsme, ale chteli jet co nejdriv.

Cesta ma trvat asi 5 hodin, ale na hranicich jsou nejaci peclivi a kontroluji kdektery, co nejhure sbalitelny, batoh (nase samozrejme taky) takze je tam fronta autobusu a tvrdnem tam asi 5 hodin. Kufry je vubec nezajimaji, jen ty batohy. Asi se bavi tim jak to tam pak clovek zas pracne sklada zpatky.

V Los Andes jsme az v 8 vecer. Kemp tu pry neni, pry je ve vedlejsim meste San Felipe. Tak tam jeste za 500CHL$ popojizdime (cestou je krasny vyhled z okna: palmy, vinne plantaze a Andy), jenze tam nam nikdo neni schopen rict kde ten kemp vlastne je a taxiky jsou drahe. Uz je tma tak koncime v Residencial La Clave v ul. O'Higgins nedaleko nadrazi za 5000/os/noc. Kazdy zas mame svuj pokojicek.

Rano jdem nakoupit do blizkeho, skvele zasobeneho, supermarketu a pak jdem na nadrazi abysme popojeli dal. Nejlepsi spojeni na sever je pry z Calery tak tam za 1700CHL$ prejizdime. Cesta trva asi hodinu a busy tam jezdi kazdou chvili.

V Calere jdu zjistit jak nam jede bus dal, ale hned mne odchytava nejaky chlapek, ze bus do La Sereny zrovna odjizdi a bezi nam ho zastavit. Je skoro plny, ale bere nas. Jenze kdyz si pak chceme koupit listky tak nam je nechtej prodat a vysazuji nas na silnici. Beze slova vysvetleni. Co ted? Zkousime stopa, ale po chvili tu zastavuje nejaky jiny bus do ktereho nastupuje nejaky kluk. Ptame se zda nas vezmou a pry, ze ano. Jenze bus je cama=luzkovy a cena je 15000CHL$/os (semi-cama stoji o tretinu az polovinu miñ). Des, ale uz jedem a jsme radi, ze jedem. Cestou pousti film za filmem a dostavame i jidlo.

V La Serene jsme asi za 5 hodin, ale kemp je bohuzel plny. Neni se co divit, La Serena je primorske letovisko a je nejvyssi sezona. Nastesti se nam povedlo ukecat jednoho "lapace na ubytovani" na 4000/os/noc. Musime tu totiz zustat 2 noci protoze nocni bus na sever z nedele na pondeli je vyprodany a volno maj jen na pondelni ranni. Radsi si hned kupujeme listky za 9000CHL$/os do Chañaralu u NP Pan de Azucar.

Hostal Hector Pizzaro je na dobrem miste v ul. Reg. Coquimbo, ale v noci je tu pekny kraval. La Serena je ovsem pekna. V nedeli dopoledne vyrazime do archeologickeho muzea kde je vstup zdarma, po kostelich a namesti, do pekneho japonskeho parku za 600CHL$/os a pak k majaku na plazi. Tam neodolam a platim 3000CHL$ za projizdku na koni po plazi. Vyfasovala jsem ovsem hodne lineho kone, ktery s bidou sel natoz aby cvalal. Ale i tak to bylo pekne.

V 8,20 jedem hrozne nepohodlnym busem spol. Pullman do Chañaralu. Kolem je polopoust a pak uz poust. Na miste jsme ve 4 odpoledne. Kemp tu pry neni, jedine v parku a tam uz ted asi nic nepojede. V infu u terminalu Pullmana se ptame na bus do NP Pan de Azucar a holka hned rika, ze tam jezdi oni. Cena je 3000CHL$/os zpatecni. Vstup se pry neplati. Odjezd je v 9,30 rano. Hned si kupujem listky a jdeme se ubytovat do hotelu La Marina, ktery sice hrde nese nazev hotel, ale je to nejlevnejsi ubytovani v miste. Je to starsi domek se dvorkem uprostred a jednoduchymi pokoji okolo. Cena 4000/os. To berem. Asi nejvetsi atrakci Chañaralu je novy majak Milenia, ale zblizka je nic moc.

Pred pul 10 rano jsme na infu  kde nam nastesti ochotne schovavaj batohy a pak uz jedem. Vstup se tam samozrejme plati a to 3500CHL$. Nejaci Izraelci s tim maj problemy. Asi uz nemaj penize. My dva a starsi Francouz platime a jedem dal. My jen na vyhlidku, Francouz na okruzni jizdu. My pak jdem zpatky do Calety, odkud je vecer odjezd zpet, asi 8 km pesky. Vyhlidka je pekna: poust, kaktusy, more, ostrovy, listicka (nebo co to je) cekajici kdo ji co hodi.... Cestou zpet pak poust, kaktusy... Jen je skoda, ze jsou hodne zaprasene a hodne jich se rozpada.

Vecer se pak placatime  na nadrazi TUR-BUSu a o pulnoci jedem za 14000CHL$/os do Calamy. Tam jsme rano tak se jeste prochazime po meste, dokupuju si tu radsi drogerii a odpoledne jedeme do San Pedra de Atacama. Cesta tam trva 1,5 hodiny a jsme tam ve 4.

San Pedro je spis vesnice, ale je tu more turistu, sama cestovka a kramky se suvenyrama. Hned nas odchyta chlapek z kempu Chilarcay (noc za 3000/os), tak se nechavame odvezt. Od centra je to asi 10min chuze. V mercadech moc vyber neni a je to tu drahe a suvenyry tu nema cenu kupovat kdyz odtud jedem do Bolivie. Jsou totiz stejne.

Uvazuju, ze se pojedu podivat na gejziry (cena 11-15000), ale na ctvrtek jsem to odmitla protoze odjezd je uz ve 4 rano a ja byla z autobusu ne moc vyspala. Myslela jsem, ze pojedu v patek, ale nejverohodnejsi cestovka co dela zajezdy do Bolivie do Uyuni (Colque) odjizdi zrovna v patek. Skoda! Cena za 3-denni vylet je jen 45000CHL$, ale neni v ni vstup do parku (30BOB). Platime a jeste si menime nejake CHL$ za boliviany. V jedne cestovce co dela zajezdy po okoli pak potkavame konecne zase Cesku. Anicka pry studovala v Santiagu, ted ma prazdniny tak se svym chilskym pritelem cestuje. Prave si koupili zajezd do Valle de la Luna (5000/os + 2000 vstup do parku). Tak si ho platim taky. Odjezd je v 16,30.

A zitra rano hura do Bolivie!

Vylet do Mesicniho udoli byl pekny a konecne jsem taky mohla pokecat s Ceskou. Presto lituju, ze jsem nejela k tem gejzirum.

V patek rano jeste skoro po tme balime a jdeme ke kancelari Colque. Tam nas nakladaj do mikrobusu a jedem k hranicim. Vcera mi v agenture rekli, ze nepotrebujem teple obleceni tak jsem vyrazila v sandalech, sustakach, tricku a kosili a par lidi dokonce naboso v zabkach. Jenze na hranicich je snih a pekna zima (kolem 10 stupnu)je cely den. Vsichni mrznem. I kdyz sviti slunko tak fici vitr a taky jsme kolem 4-5000 m vysoko.

Na hranicich platime 15 BOB (1BOB=2,50Kc) a presedame do terenni Toyoty. My jsme vyfasovali bilou a jede s nami jeste parek anglicanu a par Francouzskych duchodcu. Jsou fajn. Cestou zastavujem u Laguny Blanca, Laguny Verde, termalu de Polque (kde je moznost se vykoupat, coz par lidi i dela), coudicich gejziru Sol la Mañana a brzy odpoledne koncime u Laguny Colorada, kde nas ubytovali ve skromnem spolecnem (pro nas 6) pokoji. Jidla dostavame vrchovate (snidani, obed i veceri), ze to nikdy ani nemuzeme snist. Jidlo je vzdy vhodne i pro nemasozravce a je moc dobre. Anglicanum je blbe, Francouzum se hur dycha, Pavla boli hlava, ale mne vubec nic neni (taky poctive uzivam listy koky-koupene uz v San Pedru, s popelem ). Prioblikam se a jdu se projit kolem te cervene laguny s plameñaky a alpacamy. Je to super.

Rano jedeme dal. Navstevujeme Valle de la Roca a par dalsich lagun. Vsechno je, ale hodne ve spechu a pritom neni kam chvatat. Ridic taky neni moc zdatny protoze nas vsichni stale predjizdej. Dnes jsme meli koncit v hotelu Cactus v Chuvice a zitra navstivit solne panve a ostrov de Pescado, ale zmena planu- na salarech je pry moc vody a neda se tam jet  (ze by to vcera nevedeli?),

tak zajizdime na Cementario de tren (hrbitov vlaku) a pak uz do Uyuni. Tam nas ubytovali v hotelu Kutimuy, ktery patri k tem drazsim (mame samostatne pokoje s koupelnou a wc), ale tepla voda netece a zasuvka funguje jen anglicanum. V Bolivii je zrovna karneval, centrem chodi pruvody masek a deti a hlavne omladina je polevaj (nejen je, ale i vsechny okolo) vodou a sampony. Hodne lidi chodi radsi v plastenkach. Ve meste zkousime zjistit vlak do Orura, ale ten jede jen dvakrat tydne a jeste v noci. Potkavame partu Cechu, kteri si v Chile pronajali terenak a cestuji po Chile, severu Argentiny a Bolivii.

 Rano jeste dostavame snidani a jedeme se jeste podivat aspon kousek na to solne jezero. A zas tam potkavame ty Cechy. Jsou fajn tak tam s nimi chvili debatime. Nastesti nas ridic nechal. Ve meste se pak loucime s osazenstvem nasi Toyoty a jdeme zjistit bus dal. Puvodne jsme tu chteli zustat jeste jednu noc v levnejsim hotelu Avenida (30BOB/os, pokoje se spolecnou koupelnou), ale busy jezdi bohuzel pres noc tak si kupujem listek az do La Pazu (80 BOB/os, semi-cama bez zachodu). Jede se v 8 vecer a na miste budeme v 8 rano. Chteli jsme do Orura, ale tam bysme byli nekdy v noci.

Ve meste se to zas zacina hemzit a veselit tak to jdeme jeste chvili pozorovat. Muzeum je bohuzel zavrene (je nedele a karneval) a je to skoda, protoze tam maji byt nejake mumie. V San Pedru je, pry kvuli domorodcum a ucte k tradicim,  zrusili, takze to tam ani moc za navstevu nestoji.

Jinak Bolivie je zatim fajn, da se tu sehnat prakticky vsechno, jen tu neni takovy vyber a tady v Uyuni je to spis samy stankovy prodej. Uz nefouka takze je i tepleji (asi 20 stupnu).

Do La Pazu prijizdime asi v 9 hodin. Teda do centra na nadrazi. La Paz je jak obri kotel. Hned zjistujem v kolik to jezdi do Copacabany, ale vsechny 3 spol. co tam jedou maji volno jen v buse v 8 rano.  Tak si hned za 25 BOB kupujem listky. Cestou do La Pazu bylo zatazeno, obcas sprchlo, ale ted uz sviti slunko a je i docela teplo.

V hostalu Iglavi kousek od nadrazi platime 25 BOB za os/noc v pokoji s wc a sprchou v jednom. Davame si sprchu dokud tece tepla voda a pred poledny vyrazime do mesta. Chceme nakoupit nejake suvenyry, ale nikde tu nemaj ani pohledy. Taky mame problem vyhnout se carnavalovemu pruvodu a hlavne polevacum.  Ale La Paz ma par nadhernych namesti a obrovske moderni banky. Provoz je tu skoro jako v Riu jen neni tak rychly a plynuly. Auta jsou tu vetsinou nova ale vetsina jsou taxiky. Nejvic je tu rozsirena Toyota. Pozdeji odpoledne si pak z mostku koukam na pruvod. Je to neco jako karneval v Riu, ale mnohem mensi. Hluci zas dlouho do noci.

Rano jedeme na nadrazi a i kdyz jsme tam s predstihem tak uz si skoro nemame kam sednout. Z La Pazu na Copacabanu je spousta docela peknych, novych, velkych, zdenych domu, ale bez omitky. Ta se tu moc nenosi. Ani ve vsich po ceste nejsou chatrce, ale docela slusne domy. A az do Copacabany je asfalt. Zda se mi to tu lepsi nez na Ukrajine. Cestou je vyhled na vzdalene, zasnezene hory a do zelene roviny s policky. Obcas kravy, ovce, lamy, oslik. Pak uz jsou kolem kopce s teraskami a silnice se klikati po jejich uboci. Prijizdime k privozu kde vystupujem a platime 1,50BOB/os za prevoz. Busik jede zvlast. V mestecku Tiquina je chvili pauza a pak jedem dal.

V Copacabane jsme v 1/2 12. Ubytovavame se v Residencial Aroma za pouhych 10BOB/os.  Pokoj je skromny s wc na patre, ale za stejny jsme v Chile dali taky 180Kc. (Samozrejme jsou tu i luxusnejsi moznosti ubytovani. Vyber je velky.) Kolem se to zas hemzi carnavalem, pak chvili prsi takze do mesta jdem az pozdeji odpoledne. Konecne tu u katedraly potkavame obchudky se suvenyry a pohledy. Taky si kupujem listky na Isla del sol na Titicaca za 15BOB/os/cesta tam a na patek rano radsi i listky do peruanskeho Puna za 40BOB/os.

Rano v 8,30 vyjizdime lodkou na jezero. V noci prselo, ale uz se nastesti dela pekne. V Challapampe na severu ostrova jsme pred 11 hod. Zvlastni je, ze nam holka s listkama tvrdila, ze to jezdi jen na jih. Ale jsme radi, protoze sem jsme chteli. Hned nas odchyta klucik a nabizi ubytovani za 15BOB/os. O moc levnejsi ubytovani tu asi nesezenem tak jdem a delame dobre. Posada de Manco Kapac je nova a pokoje i wc se sprchou slusne. A jsme hned u jezera. I altanek na zahrade mame.

Je docela vedro, ale i tak se vydavame k inckym ruinam asi hodinu chuze do kopce. Plati se tam vstup 10BOB, ale docela to jde. Je to takové trochu bludiště.  Cestou i v osade nabizi ruzne suvenyry. Jeste neni 8 a uz je tma. Tesne pred setmenim tu taky prochazel carnavalovy pruvod masek s hudbou. Carnaval je proste vsude. I polevaci. Vecer je docela chladno, ale kdyz se zachumlame do vsech dek tak je vedro.

Zpatky do Copacabany se vracime ve 13,30 a cesta zpet stoji 20BOB/os. Nejdriv nas nechali nastoupit do jedne lodky a kdyz zjistili, ze se tam nevejdem tak nas nahnali do vetsi a pridali jeden motor. Vyrazime skoro ve dve. V Copacabane se zas ubytovavame v Aroma. A zitra v 9 vyrazime smer Puno. 

Rano v 9 vyjizdime k hranicim s Peru. V buse nas strasi, ze budeme platit 15BOB a 5U$D, ale vse probiha rychle a bez placeni na obou stranach. A jsme v Peru. Vubec se nam nezda, ze by na tom bylo Peru lip nez Bolivie, spis naopak. Cestou jsou domky mensi, prevazne hlinene se strechami z vlniteho plechu. Ale uz se tu taky hodne pristavuje cihlove patro.

Titicaca je v Peru hodne zarostle rakosim (v Bolivii ne). Hodinky si posouvame o hodinu zpet takze vecer bude tma uz v 7. Na nadrazi v Punu, ktere je trochu z ruky, si bereme za 3 soly (1sol=asi 6 Kc) taxika a nechavame se dovezt do centra. Zas mame smulu a je tu nejaka fiesta takze ubytovani je drazsi. Po Bolivii se nam zda vsechno drahe. Nakonec nachazime Hospedaje Venecia za 10solu/os, ale pokoj je trochu vlhky a netece tu tepla voda (obcas netece zadna, ale to je pry problem v celem Peru). Ale aspon postele nejsou perovaci, prolezele ani vrzaci. A je to na skvelem miste v ulici Tacna hned vedle cestovky All Ways tour (www.titicacaperu.com) kde si za 20solu kupuju na dalsi den vylet na plovouci rakosove ostrovy.

Nakupujeme dalsi suvenyry (vyjdou zhruba stejne jako v Bolivii) a taky si konecne davam toho slavneho titicacskeho pstruha, ktery je teda vynikajici a i s prilohou tu vyjde na 60Kc (v Bolivii taky nejak tak). Lama Alpaka pry neni zadny zazrak. Zas tu chodi pruvod (slavnosti Virgen de la Candelaria) a nejvic hluci v noci. Hudba je porad dokola omílana a uz nam docela leze na nervy. Navecer se jeste vezem riksou (jsou tu slapaci nebo lepsi motorizovane) za 5 solu na nadrazi a zpet koupit radsi predem listky na nedeli do Cuzca. Platime 15solu, ale nekde chtej 20.

Rano po 9 hodine jedu na ty plovouci ostrovy Uros. Modernim busikem nas vezou do pristavu kde presedame na slusnou, prostornou lod, ktera nas veze na ostrovy, ktere jsou odtud kousek. Je to tam trochu takove divadlo pro turisty. Kdyby se jim to nevyplatilo tak tam nebudou saskovat. Maj tam solarni panely a tv. Kupuju par suvenyru, delam par fotek  a taky se vezu na rakosovem clunu (za 10solu). Deti obdarovavam tuzkama, ale nikdo jiny to nedela. Bombony jim pry nemame davat, ze se jim pak kazi zuby. Na ostrovech jsme asi hodinu a pak jedeme zpet.

Odpoledne se jeste prochazime po Punu a zitra jedeme do Cuzka.

Nas dopoledni bus do Cuzca je zrusen takze cekame na dalsi v 11,30. Ten je pekny patrak a sedime uplne vpredu nahore takze mame pekny vyhled. A vidime, ze Peru je asi opravdu chudsi nez Bolivie. Az mestecka pobliz Cuzca vypadaji lepe. V Cuzcu jsme ovsem az po tme. Bus zastavuje snad na kazdem rohu.

Mame ale stesti - hned na nadrazi nas odchyta zenska a nabizi ubytovani za 15 solu/os.  To berem. Mysleli jsme, ze tu bude problem sehnat neco pod 20. Taxik nas sice stoji dalsich 5, ale aspon uz nemusime nic hledat. Hostal QUIPU (Fierro 495) je super a lidi jsou tu moc prijemni. Nabizi nam pokoj bez sprchy za 30 nebo dvouluzak se sprchou za 40. Pak za 35 a kdyz nereagujem a jasame nad slusnym viceluzkovym bez sprchy, tak nas stehuji do toho dvouluzaku se sprchou taky za 30. Postele jsou super a tece i tepla voda. Slava - konecne si dam zas sprchu! Je tu i kuchynka a internet za 2 soly (ve meste je ovsem bezny 1 sol/hod!). Vrele doporucuji. Je to i kousek od centra. Vecer je tu ovsem slusna zima. (Ve dne je to chvilema na bundu, ale na slunci je vedro.)

Rano jdeme do mesta na info s tim, ze se podivame na okolni incke ruiny, ale cena 40 solu za 4 (ale i za jedny) nas odrazuje. Je tu i moznost koupit si Vstupenku navstevnika Cuzca za 70 solu, ktera opravnuje k navsteve snad vsech pamatek v Cuzcu a okoli (krome Machu Picchu). Zda se nam to vsechno drahe tak se vydavame "jen" na prohlidku mesta. To jen je v uvozovkach proto, ze to taky stoji za to. I tady je spousta pamatek i na Inky. Navstevujeme kostel Santa Domingo vystaveny na rozvalinach Coricanchy a muzeum INKA. Vstupne je po 10 solech a stoji to za to. Po meste je spousta prodejen suvenyru a clovek nevi co driv koupit (jen by to chtelo penize, jeste jeden batoh a nosice :-)  ). Taky je tu vsude plno restauraci, ubytovani a cestovek. Najist se tu da i hodne levne (menu i za 5 solu). A taky je tu plno kostelu na zakladech inckych staveb, ktere jsou si ale velmi podobne. A kazdou chvilku cloveku nekdo neco vnucuje. Ale v ohrozeni jsme si tu nikdy nepripadali. Skoro na kazdem rohu tu stoji policajti. Bankomatu je tu plno.

Vecer se rozhodujem zustat tu jeste jednu noc a preci jen se podivat na ctverici nejblizsich ruin. Busik na Pisac jede z ulice Tullumayo a k rozvalinam Tampumachay platime kazdy 2,50. Platim 40 solu a jdu si prohlednout ruiny. Kousek od nich jsou druhe - Puca Pucara. Pak se kousek vezem busikem cestou zpet ke Cuzcu za 1 sol a vystupujeme u rozvalin Qenko. Vsechny 3 jsou male. A hned u mesta je velky Sacsayhuaman. Prochazim ho a tu se ke mne prifaril radobypruvodce s vykladem. Mluvi spanglish (spanelsko-anglicky) takze mu i docela rozumim. Kdybych vsak vedela o kolik si na konci rekne tak bych ho hnala. Chtel totiz 10 dolaru! Potom slevil na 20 solu, ale to je taky nesmysl. Nakonec jsem mu dala asi 6 solu v drobnych. Za to to jeste stalo. Parkrat mne slusne vyfotil a i neco z vykladu jsem pochytila.

Do Cuzca je to pak uz jen kousek z kopce. Docela lituju tech 40-ti solu, protoze to za ne vubec nestalo. V Argentine jsme platili 40AR$ u vodopadu a tohle je proti nim nic. Zda se mi, ze jsou tu ty incke pamatky hodne predrazene a pritom nic moc. Na Machu Picchu nejedem protoze nemame cas ani penize a ani mne to tam nelaka.

Peru mne docela zklamalo. Jako jedine z projetych statu Jizni Ameriky. Sem se teda vracet nemusim. Ale to, ze by se tu k turistum chovali hur nez jinde jsme vubec nepocitili.

Za listek do Arequipy davame 25 solu za osobu i kdyz nam jeden nahanec tvrdil, ze levneji jak za 40 listek nesezenem. Je pravda, ze vetsina spolecnosti listky za 40 prodavaji, ale take jsou ochotni slevit i pod 30. My jedem se spol. Flores rovnou za tech 25. Odjezd je v 7 rano.

Autobus do Arequipy je slusny, dokonce davaj i listky na zavazadla, ale nema zachod. Zato ovsem pousti jeden film za druhym. Krajina je cestou z Juliacy naprosto ruznoroda - od zelene u Titicaca, pres polopoust jako na argentinske 40, kolem nejake velke laguny, az po kamenitou ci skalnatou poust s kaktusy. Cestou nas take chyta slusna "zimni" plyskanice dest se snehem, ale pak uz je zas lip. V Arequipe jsme asi v 5 odpoledne a je pekne teplo. Spol. Flores ma svoje nadrazi ktere je naproti hlavnimu, ale Flores se nam zda dobra tak si tam hned za 15 solu/os kupujem listky na patek do Puna. (Kdybysme jeli uz zitra, tj. ve ctvrtek tak by nam jel bus az do Desaguadera, takhle budem muset prestupovat.)

Pak si berem taxika do ulice Puente Grau kde ma byt La posada del Virrey, kterou nam, doporucil jeden znamy. Noc v pokoji bez koupelny tam vyjde na 15 solu/os. Pokoj je to ovsem veliky a postele pohodlne. Je tu zas i kuchynka a internet, ktery ovsem momentalne nejde, ale vsude kolem je za 0,70 solu/hod.

Dopoledne pak jdeme do mesta.Puvodne jsem myslela, ze si zaplatim jednodenni vylet ke kanonu Colca, ale zda se mi to predrazene (20-30U$D+35solu vstup do parku) a odjezd je uz kolem 2 v noci. Nic pro mne. Mesto je ovsem pekne se spoustou kolonialnich budov a s peknym namestim. Zas je tu spousta kostelu a prodejen suvenyru. Taky je tu plno muzei. Museo Santuarios Andinos s replikou mumie Juanity si za 15 solu nechavam ujit. I obri monastyr Santa Catalina za 30. Zda se mi to moc. Navstevuju jen pekny, barevny kolonialni dum Casa de Moral slouzici jako muzeum. Podobnych domu se dvorkem uprostred a mistnostmi okolo je tu plno, ale jsou v nich hotely, restaurace nebo obchody apod. Za katedralou na namesti by mela byt videt sopka Misti, ale bohuzel neni videt vubec protoze je v mracich.

Davame si jidlo za 3 soly (smazenou ryzi se zeleninou), obri tocenou zmrzlinu za 1,80 a na namesti v marketu delame nakup na dalsi dny v autobuse. Zatahlo se, ale snad nebude prset. Neprselo.

Busem v 8,30 rano, ktery ovsem vyjizdi az skoro v 1/2 10 jedeme do Puna. Hned z kraje nam pousti  Pearle Harbor takze nam cesta rychle utika. Z Puna musime na Desaguadero mikrem z vedlejsiho terminalu, z ktereho vyjizdeji mikra i do ostatnich mestecek u Titicaca, za 6 solu/os (nebo za 20 pohodlneji tranzitem). Z hlavniho terminalu lze jet do La Pazu jen pres Copacabanu.

Mikro je cele rozhrkane a jsme v nem jak sardinky, ale sedime a jedem (jsme tam jedini gringove). Zavazadla davaji na strechu. Pavlovi je nejak soufl tak koncime u hranic a do Bolivie prejdeme az zitra. Vyber ubytovani je v Desaguaderu velky. My koncime v hostalu Panoramico primo naproti hran. prechodu za 15 solu za dvouluzkovy pokoj. A je docela slusny. I postele jsou tvrde. Na ulici trhovci prodavaji skoro to same co u nas Vietnamci. Hned v prizemi hostalu je i internet tak toho vyuzivam.

Kdybych vedela, ze bude Tiwanacu (Tiahuanaco) stejne predrazene jako peruanske incke pamatky tak jsme si mohli usetrit fronty na hranicich v Desaguaderu a jet do La Pazu pres Copacabanu.

Na hranicich jsou fronty nikoli vsak problemy. Batohy nikoho nezajimaj a penize po nas nikdo nechce. Penize jsme si chteli smenit az v Bolivii jenze tam neni zadna smenarna tak jdu pres most zpet do Peru a vymenuju tam. Nikdo si mne nevsima.

Pak si chytame turisticky (normalni) bus ktery tudy jede do La Pazu (jak to?) a za 15BOB/os se vezem do Tiwanacu coz je kousek. Vstupne je 80BOB. Areal je sice velky a archeologicke muzeum pekne (ne to u vstupu to je v rekonstrukci a skoro nic tam neni). U vykopavek je cedule, ze se tam nesmi fotit, ale foti vsichni. Je tu i plno stanku se suvenyrama, ale to co stalo v Copacabane 5 tady stoji 20.

Po prohlidce si chytame mikro za 6 BOB do La Pazu kam jedem asi hodinu. Na nadrazi se pak rozhodujem, ze pojedem rovnou do Santa Cruz a Cochabambu vynechame. Stale nevime jak to na dalsi ceste vypada s povodnemi tak tam chceme byt co nejdriv. Kupujem si nejlevnejsi listky za 100BOB u spol. Trans Copacabana ktera vypravuje bus semi-cama v 17,30. Ostatni spol. jedou busem cama ale nejmene za 130. Semi-cama nam staci.Tenhle je docela pohodlny akorat nema zachod. Nastesti dela prestavky. Ale takove ty hruzne zvesti co se deje v Bolivijskych autobusech kde jezdi prevazne mistni se nekonaji. Vsude jde vyvoj hrozne rychle dopredu.

Po rozedneni koukame kde to jsme. Tohle snad ani neni Bolivie. Kolem je prales s palmama a hlavne vsi a mesta s modernimi domy se bolivijsky vubec netvari. Mijime zemedelske usedlosti s modernimi traktory a stroji, akvaparky, parky... A je vedro. To je ovsem normalni kdyz uz nejsme na studenem altiplanu.

V Santa Cruz del Sierra jsme pred poledny. Shanime se jak pojedem dal, (stale nevime jak to vypada s temi povodnemi), ale povodne uz se pry nekonaji. Busem se vsak do Corumby nedostanem protoze vsichni jezdi do Sao Paula pres Paraguay po lepsi silnici. Nastesti vsak jezdi vlak a ten do Quijarra na hranicich jezdi kazdy den krome nedele.

Berem si taxika do centra za 10BOB, ale pak mame problemy sehnat levne ubytovani. To co melo byt podle pruvodce levne stoji nejmene 60BOB/os. Neni to moc, ale kdyz jsme v La Pazu platili jen 25 BOB tak to drahe je. Je hrozne vedro kteremu uz jsme odvykli a take na nej nejsme jeste obleceni. Berem pokoj za 100BOB v hotelu ITALIA. Je tam aspon vetrak. Voda tece chladna, ale ne ledova takze je to spis prijemne.

Ve meste zjistujem, ze nejen ceny ubytovani se od horske Bolivie lisi. Za suvenyry chtej snad 10x vic nez v Copacabane. Hruza! I jidlo je drazsi. Taky se to tu netvari vubec Bolivijsky, ale spis Brazilsky. Zadne babci v krojich apod. Dalsi den jsem chtela jet na vylet po zdejsich jezuitskych misiich, ale ceny jsou v dolarech a zacinaj na 70 za jednodenni vylet. (i jinam, treba po okolnich parcich). Tak to ne.

Kupujem si listky na vlak na utery do tridy Pullman (te lepsi) za 115BOB/os. Nevime jak tu vlaky vypadaj tak si radsi priplatime. Stejne musime Regionalem protoze lepsi Expres Orient jede az ve stredu.

Odpoledne se jedem podivat do nedaleke Cotocy do Jardin botanico, coz je teda spis prales nez park, ale vstup je jen 3BOB. Vidime i plovouci kapybaru. Jen doprava sem prijde draho (25BOB za taxik/1 cesta) takze to chce nejlepe v 5-ti lidech (vejdou se tam) coz se nam dari.

No a dalsi den jdem na ten vlak. Odjezd je ve 12 hodin, ale musime tam byt uz v 11 a vycekat si dlouhou frontu na nastupiste. Kontrolují doklady a listky. Jeste predtim si musime koupit nejaky dalsi listek za 3BOB (asi vstupenku na nastupiste). Vlak prijizdi asi v pul jedny a ve tride Pullman jsou sedacky jako v buse semi-cama (sklapeci) jen jsou dost rozhrkane a potrhane. Ale jinak pohodlne. V levnejsich vagonech je hlava na hlave. Batohy davame nad sebe. Je vedro, ale otevrenymi okny to prijemne profukuje a cesta rychle ubiha. Zastavujeme v mesteckach kde, vetsinou deti, prodavaji piti a obcerstveni a taky slunecni bryle. Po vlaku behaji i mimo stanice za jizdy takze hlady ani zizni tu clovek netrpi. (My jsme to vsak nevedeli a radsi si nakoupili predem.) Krajina kolem je zelena, misty podmacena, ale povodne uz se nekonaji.

Asi v 10 dopoledne dalsi den jsme v Quijarru. Na hranice jdeme asi pul hodiny pesky protoze uz nemame boliviany na taxika. V tom vedru nic prijemneho, ale dosli jsme. Dostavame vystupni razitko a jdeme na mestsky bus (taxi tu stoji 30R$) za 1,50 do centra Corumby. Vstupni razitko do Brazilie pry dostanem na busovem nadrazi. Ve meste nejdriv shanime ubytovani, ale nejlevnejsi je kolem 15-ti R$/os. Tak to nakonec berem. Mestecko je male, ale roztahane a penize se nam dari vybrat az z bankomatu banky HSBC. Taky zjistujem, ze bus do Campo Grande stoji neuveritelnych 71 R$! Za stejne dlouhou jizdu ze Sao Paula do Ria jsme platili jen 55. (1R$=10Kc) Jenze tady neni konkurence. Nastesti aspon suvenyry tu maj za solidni ceny (spis levne) a se vstupnim razitkem nam taky nedelaj problemy. Vylety do Pantanalu stoji od asi 200R$ za dvoudenni vylet, ale my uz nemame cas ani penize a do jednodennich vyletu se jim nechce. Nakonec dobre ze to clovek nezaplatil protoze dnes skoro porad prsi.

Tak jsme tech 71R$ nakonec dali. Na stopa se nam nechtelo protoze bylo strasne dusno a kazdou chvili prsi. Co prsi? Primo leje. Jsme radi, ze sedime v pohodlnem autobuse a zase jedem kousek dal. Kolem jsou mokrady Pantanalu, obcas nejaka volavka nebo stado zebu.

V Campo Grande jsme az po tme. Mesto se zda velike a kolem vidime jen nobl hotely. Nic pro nas. Rikame si, ze budem radi kdyz sezenem neco za 20R$, ale primo naproti nadrazi je, mimo jine, i hotel Prainha kde nam nabizi pokoj s tv za 30R$ dohromady. Ani se nam tomu nechce verit. Pokoj je to sice jednoduchy, ale ujde a je tam i vetrak. Tak si platime rovnou dve noci a zrejme tu zustanem i treti noc.

Rano jdem na autobusak zjistit si spojeni do Sao Paula. Cena je u vsech spol. stejna 134,50, ale ve spol. MOTTA nam slevuji na 120R$. Jede se pry 14 hodin tak si berem listek na pondeli v 8 vecer.

Pak jdeme jeste do mesta neco nakoupit (je sobota zitra mohou mit zavreno) a jeste asi naposled na internet. Budem se tu, ale muset placatit az do pondelniho vecera. Snad to nejak prezijem.

Dalsi zprava bude az z domova.

ELEKTRICKE ZASUVKY: adapter jsem potrebovala jen v Brazilii. Argentina a Chile v pohode.

VODA:  Vsude piju vodu normalne z kohoutku (jen v kempu v El Calafate bylo psano, ze voda je tam nepitna) s  mistnim sirupem a zatim v pohode. Obcas si koupim grepovou limonadu Paso de los toros (rikam ji Bejkos), ktera je moc dobra. Snad vsechny ostatni argentinske limo jsou bez cukru a ty ja nemusim. V Chile je bez cukru snad vsechno mimo klasickou Fantu apod. 

STRAVA: na jidlo v restauracich nemame (vyjde asi kolem 100Kc-nejlevnejsi) takze obcas napul pizza (velka kolem 16-25ARG), ruzne plnene empanady, obcas je v marketu bufet nebo chlazena hotova jidla (omelety, rizky, file, zapecene brambory... - nejvetsi vyber byl v Ushuaie), ktera jsou levna a nekdy se tam daj i ohrat v mikrovlnce (nebo na hostelu). Jinak vetsinou chleba (toustak nebo bagetovy) se syrem (v Argentine maj dobre tavenaky v kelimkach), rybicky a nekdy neco sladkeho k snidani (nekdy je to superlevne a nekdy superdrahe - je treba se ptat na cenu). Mala (200-250ml) ochucena mlicka tu maj nastest vsude. V marketech maj casto (ne vzdy) ruzne polotovary (ochucene testoviny, ryzi) tak si obcas neco uvarim, kdyz uz mam tu bombicku :-).

INTERNET: je vsude a levny. Zatim nejdrazsi byl 10ARG/hod a 1000CLP/hod, ale to jsou extremy. Nekde byl i za 2ARG/hod. Brazilie kolem 2-3Realu/hod.

KURZ: 1REAL=10Kc, 1ARG=6Kc, 1000CHLP=35Kc

BENZIN: Argentina - kolem 2-2,5ARG/l, Chile - kolem 600-800CLP/l                                                

ARGENTINA i CHILE jsou urovni naprosto srovnatelne s CR! V Argentine se, ale citime lip, je to tam takove uvolnenejsi, ubytování kvalitnější a i v jidle tam maj vetsi vyber. Asfalt vsak vsude necekejte, hlavne v malych mesteckach a na vsich je asfalt jen v centru a na hlavnich tazich. Ale jsou to velke zeme... Taky domecky jsou dost jine, vetsinou dost malinke, ale asi staci . Argentina jde hrozne nahoru. Kazdym rokem se to pry lepsi a lepsi.

BRAZILIE = O trochu horsi. Vetsi rozdily mezi centry mest, jejich okraji a venkovem. Ale ne vsude.

ALE VSUDE V POHODE! Nikde jsme se necitili nejak ohrozeni. Turistu je tu vsude mraky. V supermarketech slo skoro vsude platit kartou (mame VISU CLASIC a ELECTRON, ale berou i ostatni) a bankomaty jsou skoro vsude.

POKUD VAS JESTE NECO ZAJIMA NEBOJTE SE ZEPTAT!!! Ted mne nic dalsiho nenapada.

ELEKTRICKE ZASUVKY: bez adapteru

BENZIN: levny, ale presne ceny nevim. V Bolivii pry kolem 10Kc.

INTERNET: je vsude! Bolivie - strasne levny, uz od 2BOB/hod.  Peru - take levny, od 0,70Solu/hod. 

KURZ: 1BOB =2,50Kc, 1SOL = 6Kc

JIDLO: V Bolivii levne i v restauracich,ale obcas maj dobre sendwice na ulicich. Taky hranolky maj prakticky vsude a levne. Nebo kure s ryzi. V obchodech vyber moc neni, ale maj prakticky vsechno. I mala, ale preslazena mlicka a daj se sehnat i mazaci argentinske syry. V Santa Cruz je ovsem o dost draz.  V Peru je to horsi. Restaurace uz jsou drazsi a v obchodech zrovna vyber neni. Mlicka maj taky, ale tavenaky, kdyz jsou, vyjdou asi na 60Kc. Na ulici se toho taky moc koupit neda. Leda tak suche empanady.

VODA: z kohoutku ji nepijem (leda desinfikovanou a se stavou), ale zuby si v ni cistime a ovoce v ni taky oplachujem (kdyz uz si nejake to jabko nebo nektarinku vubec myju). A zadne problemy nemame. Jenze my nejsme zadni cimprlini. Limonady jsou tu preslazene, ale pit se daj. A pivo je tu taky dobre.

Jinak obe zeme jdou hodne rychle dopredu, rozhodne se neda rict, ze by byli nejak moc zaostale. Hlavne mesta vypadaj dobre. V Bolivii se zda, ze venkov je na tom lepe nez v Peru.  V mnohem se mi zda, ze na Ukrajine jsou na tom hur.

Tak jsme v pořádku zpátky. Celá tahle akce nás přišla asi na 80 000Kč. Z toho 26 500 letenka, něco stálo očkování, a na místě jsme za ty 3 měsíce utratili asi 50 000. Ale na tuhle trasu by to chtělo mít o měsíc víc času a aspoň o 10 000 víc korun. Takhle jsme museli hodně šetřit a pospíchat. Přesto to bylo super a domů se nám vůbec nechtělo.

Ach jo :-(. Je tu zima!

Teď by se mi hodila nějaká ta coca :-). Perfektně totiž zabírá na nízký tlak.

Já chci zpátky!!!



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one