Austria Donau+ 2008

Nejen Podunajskou cyklotrasou.

Austria Donau+  2008

autor: Eva "Lupen" Vorlová


 Startujeme v Českých Budějovicích, ale bohužel vyjíždíme do deště. Brzy jsme celí mokří a tak se snažíme najít nějaké levnější ubytování. Stavět stan se nám v takovém počasí nechce. Všude je to hrozně drahé, ale nakonec máme štěstí ve vsi Štěkře v penzionu Diana kde jsou Cyklisté vítáni a za 250Kč/os tu máme k dispozici celý apartmán i s TV. Dokonce tu topí což s radostí vítáme zase my. Venku je jen 9°.

Jelikož prší i následující ráno rozhodujeme se tu zůstat ještě jednu noc. Na zítra už hlásí vylepšování počasí a nemá cenu zbytečně se trápit v dešti. K polednímu liják přechází v mrholení tak se pěšky vydáváme do nedaleké Zlaté Koruny. Bohužel prohlídka kláštera se konná až při pěti lidech, a krom nás tu nikdo není, takže máme smůlu. Také zjišťujem že kdybysme včera ještě kousek popojeli mohli jsme se ubytovat v hostelu místního kempu za 90Kč/os. Většinou prý, ale mají plno a je dobré si ubytování předem rezervovat.

No nic, další den už neprší a tak vyjíždíme na další cestu. Přes Zlatou Korunu jedem do Českého Krumlova a pak na Větřní. Další část trasy nikomu nedoporučuju jelikož odtamtud začíná příšerné stoupání na jehož prvním vrcholu je naštěstí superrestauračka Slavie s dobrým jídlem a lidovými cenami.

Dál už jedem nahoru, dolu a zase nahoru. Víc teda nahoru. Přeci jen Lipno leží skoro 800m n. m vysoko a nějak tam vystoupat musíme. Zima je kolem 12°C, ale aspoň už občas vykoukne slunko. V Horní Plané se chceme nechat převézt přívozem na druhou stranu Lipna, ale dojíždíme tam až večer, a dala se do nás nějaká zima, tak zůstáváme na privatu opět za 250Kč/os.

Ráno chytáme přívoz už v půl 9 a pak jedem k bývalému hraničnímu přechodu Zadní Zvonková. Za „čárou“ je kostelík a před ním zas začíná stoupák. A pak strašný sešup do Ulrichsbergu. Počasí se nám vylepšilo, sluníčko se snaží a už je i tepleji. Hned na kraji města najíždíme na cyklotrasu č.5 - Grenzlandweg které se, až na pár zkratek, držíme až k Dunaji. A zase je to tu samý krpál. Pořád čekáme na sjezd k Dunaji, ale kde nic tu nic. Nakonec ještě začíná pršet. Největší ceďák nás chytá právě ve sjezdu k Dunaji. Naštěstí brzy přestává a my můžem v klidu najet na Dunajskou stezku a ještě se pokochat nádhernou duhou v zapadajícím slunci.

Na noc nacházíme posekanou loučku u posedu, ale stan radši stavíme až když se začíná stmívat. Naštěstí to dopadá dobře a zažíváme pak překrásné ráno kdy se příšerná mlha v prvních slunečních paprscích rychle rozplývá.

Po pár km přijíždíme k cyklopřívozu v Au a za 2€/os+kolo se převážíme na druhou stranu Dunaje. Tam je ovšem ve stínu ještě docela zima. Šlapat do kopce na vyhlídku se nám nechce – stejně je řeka ještě kalná od dešťů a okolní kopce jsou v oparu - tak jedem dál po rovince. Rakušani sušej tak snad už bude dobře.

V Aschachu děláme první nákup a zdá se, že v obchoďácích to pro nás není nedostupné. Něco je i levnější než u nás. Po mostě přejíždíme zpět na severní stranu a jedem po ní až do Lince. Trasa vede nejdřív přes vesnice kousek od řeky a pak najíždí na val přímo u vody a drží se ho až před Linec. Tam se mění v cyklostezku klikatící se kolem kolejí a silnice.

V Linci se jedem kouknout do centra a koukáme jak blázni na to, že cyklisté jsou tu největší páni.  Většina lidí tu jezdí v civilu, bez přilb, a vysloveně rekreačně. Jen malé procento je tu cyklistických sportovců v dresech. Aspoň taky jednou splýváme s davem.


Hned za městem je malý kemp, ale zrovna se tu konná nějaký běžecký maraton a je tu strašně lidí tak jedeme dál. Stan stavíme na louce za valem, mezi lesem a cyklostezkou. Nikdo si nás nevšímá, jen ráno štěně jednoho běžce si s námi chce hrát.

Další den je neděle a všude je zavřeno. Naštěstí je kolem dost možností načerpat pitnou vodu a jídla s sebou máme dost. Stále jedeme po severní straně Dunaje, místy po valu, místy přes vsi a městečka. Vítr fouká proti nám a místy je to dost otrava. Nebo spíš boj.

V Dolním Rakousku se značení Donauradweg mění z čísla 1 na 6 a místy tu vede i po silnici. Nic moc. Fotím různé kostely a zříceniny a Dunaj. V Marmach máme najeto 80km a hned na kraji je kemp tak dnes přespíme tam. Cena za stan+dva lidi je 13€, ale sprcha je zdarma. Žádný jiný stan tu není. Jen karavany.

Další den přejíždíme přes most do Pöchlarnu na druhé straně a za chvíli jsme v Melku nad nímž se tyčí známý klášter. Pak pokračujeme dál po „šestce“ podél silnice i po silnici a pak vinicema a sadama s výhledy na zříceniny, hrady a kostely.

V Mauternu přejíždíme most do Steinu a Kremsu odkud se potom chvíli motáme ulicemi než zas najedem na Dunajskou stezku, která pak opět vede po valu u řeky. Kousek dál nacházíme slušný plácek na stan, ale nedaleko je kemp tak jedeme dál. Vodní elektrárnou přejíždíme most a za chvíli jsme v Zwentendorfu. Kemp je tu úplně prázdný, tráva neposekaná, umývárky nic moc a platíme 11,30€. Měli jsme radši zůstat na té louce.

Ráno je zataženo, ale už dopoledne se to vylepšuje a my se odsvlíkáme. V Tullnu je pěkně, děláme tu nákup a kocháme se památkama hned u cyklostezky. Ani se nám nechce věřit, že za chvíli budeme ve Vídni. Projíždíme Klosterneuburg a jsme tam. Nějak moc rychle.

Stále se držíme Dunaje a pak jeho ramena a stále po cyklostezce až se ocitáme na náměstí Uranie z kterého vede cyklookruh kolem významných památek Vídně. Je tu však docela provoz (cyklistický) takže se nemůžem moc kochat, ale i tak to stojí za to.

Z Uranie se pak vydáváme podél řeky dál a přes jeden z mostů pak míříme do Prátru a k Dunaji. Jezdí se tu krásně protože tu všude vedou cyklostezky a cyklisté tu maj i speciální semafory. A kde nejsou (i mimo Vídeň) tam má cyklista na přechodu stejně přednost a řidiči i chodci se tu zdaj hodně tolerantní.

Svoje kola poté směřujeme dál podél Dunaje, nudaplážema s nahatci a pak Národním parkem Donauauen kde se s Dunajem loučíme a uhýbáme na sever na Mühlleiten. Projíždíme vesnicema, ale všude kolem jsou pole. Až skoro po tmě nacházíme, sice neposekaný, ale travnatý plácek u lesa a rychle stavíme stan.

Ráno jsme přistižení místním zemědělcem, ale nic nám neřekl. Stejně bysme mu nerozuměli .


Jedeme dál k severu po silničkách do Gänserndorfu, pak přes Matzen a Hohenruppersdorf, nahoru, dolu, vedro 30°C a opět fouká náš věrný průvodce protivítr. Projíždíme krajem vína, ale značených cyklotras si moc nevšímáme, protože se moc klikatěj a my chceme ještě dnes dojet do Břeclavi.

Od hranic jedem po cyklotrase 42 a znovu si musíme zvykat na hrozný stav našich cest. Ubytováváme se v chatce v kempu Pod zámkem (Koruna) za 153Kč/os a přemýšlíme co dál. Nakonec vyhrává jet druhý den přes Pálavu směrem na Brno a tak tenhle cyklovandr končí po 10-ti dnech a najetí 660km v Hrušovanech u Brna.

I přes počáteční nepřízeň počasí to bylo fajn a jsme rádi, že jsme rakouskou Donauradweg projeli.

www.donauradweg.at

Čt 10. červenec 2008, 18:54:51 CEST
eva.lupen
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one